Uvědomte si- kdyby to tak nebylo, nechá vás klidně žít v omylu, že vše je správné a nic vám nevytýká.
Slyšet chyby je velmi nepříjemné. Strach a obavy ale dokáží způsobit mnoho komplikací.
Důvěřujte pedagogům, jsou odborníci.
Děti mají rádi a myslí to s nimi dobře. Někdy jsou ale možná příliš urputní v prosazování toho, co je dle jejich názoru pro dítě dobře a co ne.
Jako vždy je třeba komunikovat a pochopit se. Syn chce (a jeho tatínek také) být slavný hokejista a obětuje tomu skutečně vše. Možná ubere na vyjmenovaných slovech po B, protože prostě denně trénuje na ledě. Obě strany by s tím ovšem měly být srozuměny, že někdy nejde zvládnout vše k dokonalosti. Nebylo by to ale dobré řešení, pokud by se syn jen „ flákal“ a mařil své schopnosti zbytečně. Pak by měli naopak rodiče přitlačit a synovi nastavit režim a pravidla. Ne každý, kdo jednou chodil do základní školy, je také odborník na školu. Někdy se dozvíte na ulici před obchoďákem neuvěřitelně „ odborné“ rady, jak by mělo vyučování vypadat. Učitelé ale prošli ZŠ, SŠ a VŠ, kde se skutečně připravovali na budoucí povolání. To, co se vám zdá nedůležité nebo divné, má často hlubší smysl, který nabude významu v pozdější době a je pouze přípravou na další vědomosti a dovednosti.
Současně je třeba také respektovat individuální zvláštnosti každé osobnosti a nemluvit do systému práce, protože každý z nás má systém jiný- někdo dává domácí úkoly hojně, jiný jimi šetří, někdo více s dětmi čte, jiný píše– nehodnoťte to , každý z vás je jiný a i vám se občas povede něco lépe a něco hůře. Občas si jistě i učitel řekne- tohle nebylo šťastné řešení, ale chtěl ho s dobrým úmyslem vyzkoušet, jak se osvědčí v praxi. Příště na to půjde jinak, protože i každý třídní kolektiv je rozdílný. To,co funguje v jedné třídě, se může naprosto minout účinkem ve třídě jiné. Mýlit se je lidské a i učitelé jsou jen lidé. V neposlední řadě mají také spoustu pravidel, norem a nařízení, která nesmí překročit a ať se jim líbí nebo ne, musí je dodržovat. (např. v daném ročníku je stanoven určitý obsah učiva a přitom se jim může zdát důležitější něco jiného). I vy to tak v zaměstnání jistě máte. Dobrého učitele vede láska a vztah k dětem- stejně jako Vás (vlastně jste si podobní). Kdyby to tak nebylo, nechají děti i Vás klidně na špatné cestě, ale jde jim o to nejlepší, proto se dostávají občas do konfliktů, protože každý spatřuje tu „dobrou“ cestu v něčem jiném- někdo je pro výkony, někdo hlavně pro klid a pohodu, vztahy, někdo chce hlavně „ přežít“ a nic neřešit, jiný chce puntíčkářsky vše a co nejvíce, jiní ostré lokty atd. Vlastně ani Vy ani učitelé nedělají chyby- jde jen o nedorozumění nebo nekomunikaci, popř. o komunikaci na nesprávném místě (obchod, ředitel, školský úřad, tchyně, sousedka, kamarádka).
